sobota 22. srpna 2009

[3] Něco málo úvah o trase II.


Minule jsem slíbil, že se vrátím k hlavním záchytným bodům na naší budoucí trase. Zavrhli jsme otrocké kopírování pobřeží, které se zpočátku sice jevilo jako zajímavé, ale absolvovat tak většinu 14.000 km dlouhé trasy (což byla původní myšlenka), to by asi nebylo to pravé řešení cesty kolem EU – ač by se jednalo skutečně a doslova o obkroužení hranic Unie J.

Přišla tedy na řadu nová varianta. Jak jsem se zmínil v předchozích „Úvahách o trase“, souhrnem máme všichni celkem dost nacestováno po celé Evropě, v řadě míst máme kamarády a známé, někde jsme byli určitou dobu pracovně, jinde jsme zase zažili něco zajímavého nebo je tam prostě „fotogenická“ krajina J. Propojení – když ne všech, tak alespoň většiny těchto bodů – by mohlo orientačně nastínit směr a délku trasy.

Vypisovat nyní bod po bodu, to by asi v tuto chvíli nebylo zajímavé. Stejně tak jako detailní popis trasy, neboť ta se ještě může mnohokrát změnit. Stačí, abychom při plánování narazili na úsek, který z nějakých důvodů – zejména kvůli dopravním omezením – nebude pro naši 'vejdu' průjezdný. Jeden velmi důležitý prvek plánování je ovšem jistý už teď – a sice ten, že trasa se bude striktně vyhýbat všem dálnicím. Ne snad proto, abychom ušetřili na poplatcích, ale z prostého důvodu (zasvěcení již tuší), že Praga V3S má maximální konstrukční rychlost 60 km/h, což je ve většině států (ne-li ve všech) pod limitem minimální povolené rychlosti pro jízdu po dálnici. Podotýkám, že nikdo z nás to nevnímá jako handicap, ale naopak – silnice nižších tříd vedou mnohem zajímavější krajinou a nesvazují nás možnostmi kde odbočit, kde zpomalit, nebo kde zastavit (třeba kvůli zajímavým záběrům).

Dvě místa jsou ale jistá – start a cíl. Výchozím místem bude Ústí nad Labem, jako oficiální cíl a poslední místo našeho itineráře pak bude Praha. Už jsem se zmínil o tom, že jedním z důležitých míst, která rozhodně nemůžeme vynechat, bude gigantický model krystalové mřížky železa – Atomium v Bruselu. Trasa ale nepovede přímo do Bruselu. Navštívíme řadu míst předtím, než přijedeme do Belgie.

Takže – jen nejdůležitější body (bez záruky, protože změny ještě nepochybně přijdou):

- CZ 40007 Ústí nad Labem (START)
- D 17214 Alt Schwerin (Agrarhistorischen Museum)
- DK 4874 Gedser
- D 20095 Hamburg
- NL 5991 Baarlo LB (kamarád Erik + klášterní zámek Castle d'Erp)
- B 1000 Bruxelles (Atomium)
- B 8380 Zeebrugge (Maritime theme park)
- F 75001 Paris
- F 35400 St Malo (město známé jako „Home of pirate-mariners“)
- F 33000 Bordeaux
- E 39540 San Vicente de la Barquera (Fish townlet)
- E 33100 Trubia (kamarád José Cabezas a jeho restaurant Tebeo 2)
- P 2430 Sao Pedro de Muel (amazing lighthouse)
- E 28001 Madrid
- AND AD500 Andorra la Vella
- F 12100 Millau (tallest vehicular bridge in the world)
- MC 98030 Monaco
- I 56100 Pisa (Piazza dei Miracoli)
- I 00100 Roma (One of oldest cities Europe)
- I 30100 Venezia (See Venezia and then die J)
- SLO 1000 Ljubljana (city full of creativity, heritage and history)
- H 9700 Szombathely (almost 2000 years old town)
- SK 851 02 Bratislava
- CZ 669 02 Znojmo (1. Czech museum motorcycles)
- CZ 530 02 Pardubice (University of Pardubice, Transport Faculty)
- CZ 100 00 Praha – the capital city of the Czech Republic (FINISH)

Trasa v této podobě by měla mít celkem cca 10.000 km.



Jak jsem řekl, počítáme stále s řadou změn. Nemáme například ještě ověřeno, jestli se s vejdou vůbec dostaneme například do Andory; údajně je tam povolen vjezd jen autobusům a osobním vozidlům. Uvidíme, jestli naši vojensky vyhlížející vejdu v případě policejní kontroly uhádáme jako karavan J.

Až příliš dobře si uvědomujeme, kolik máme před sebou práce. Výše popsaný, stručný itinerář je toho důkazem. Protože je to teprve pouhý nástin trasy, čeká nás podrobné plánování, prověřování možností, prověřování nutnosti různých povolení atd.

Mimochodem - ptal se mě kamarád, proč nepočítáme s průjezdem přes Rakousko. Takže ještě jednou, pro všechny: Přátelé a kamarádi, Rakousko tedy zcela určitě nenavštívíme! Raději objedu půl Evropy na zpátečku, než se ještě někdy setkat s arogancí a tupostí rakouských celníků a policistů. Předcházím případné dotazy a podotýkám, že v Rakousku jsem byl nesčetněkrát, ještě mnohem častěji jsem jím tranzitoval do Itálie nebo dále přes Německo do Švýcarska, všem nepříjemnostem v podobě pokut a zbytečné buzerace - hlavně na hraničních přechodech - jsem se vyhnul (resp. pokaždé uhádal - samozřejmě hovořím o dobách před vstupem ČR do Evropské unie), ale přesto necítím potřebu "šlapat na hada bosou nohou", tedy v přeneseném slova smyslu - brázdit Rakousko náklaďákem z roku 1953 J. Prostě - Rakousko v našem itineráři nehledejte. Není tam a určitě nebude.

Příště se podíváme na aktuální nabídku trhu s ojetými pragovkami.
__________________________________________________

Institut Jana Pernera, o.p.s.
Univerzita Pardubice
Dopravní fakulta Jana Pernera
Vzdělávací a informační pracoviště
Pod Výtopnou 2/367, 186 00 Praha 8 - Karlín

pondělí 10. srpna 2009

[2] Něco málo úvah o trase


Náš projekt se o pidimetr* posunul zase kupředu a posun spočívá především v tom, že už jsme v plném počtu zamýšlené posádky. Posledním a nejmladším členem je student FF Martin, který bude zastávat převážně funkci provianťáka, kuchaře a také tlumočníka, zejména v jazycích guaraní, bongo-bongo, kečuánštině a ajmarštině. To, že umí naprosto perfektně anglicky, něco málo francouzsky a trochu německy, už není tak důležité J...

Vnímavý čtenář jistě postřehl nadsázku, neboť s bolívijskou ajmarštinou se v Evropě asi nesetkáme, ale angličtinu nebo francouzštinu Martin určitě ve prospěch výpravy (jak také jinak), nepochybně uplatní... J


Také jsme poněkud slevili z nároků na délku trasy, protože původních, odhadovaných 14 tisíc km, je celkem dost, ale hlavně - trasa byla vedena skutečně doslova kolem Evropy, takže kopírovala většinou pobřeží, nebo vedla nedaleko něj. Vyhýbali bychom se tak velkému množství zajímavých míst - a to by byla nepochybně škoda.

Trasu tedy teprve určíme a první varianta rozhodně nebude poslední; ve hře je velké množství faktorů a okolností, které mohou směr trasy ovlivnit a díky kterým také budeme muset celý plán průběžně upravovat až do finální podoby. Jedním z prvních, důležitých bodů na trase (ne-li úplně prvním), bude Brusel. Členové expedice "Praga goes to EU" by nepochybně těžce nesli, kdyby hlavní město Evropy objeli obloukem a nepořídili autentické snímky 'vejdy' pod Atomiem, neřku-li dokonce před budovou EP (ale to už je opět takový malý joke). J


zdroj: www.kolesqueeste.nl


Další body na trase se budou odvíjet podle důležitosti místa a podle toho, jak se nám tam bude / nebude chtít. J

Nejsme žádní začátečníci nebo cestovatelská embrya, a to včetně Martina, i když nutno podotknout, že má nacestováno nejméně. Na rozdíl od něj mě, kterému v pomyslném seznamu navštívených států, chybí jen Finsko a Irsko. Tedy - za předpokladu, že hovořím o západní Evropě.

Můj někdejší šéf s oblibou říkával - "Evropa končí v Hodoníně; za ním už je jen Balkán". Musím potvrdit, že v řadě případů měl pravdu - například když jsme kdysi ve firmě řešili potíže v celním řízení ve věci vývozu technologického celku kamsi do Běloruska. Nakonec jsme zjistili, že celý problém byl jen v jediném slovenském celníkovi, který si postavil hlavu, že bez úplatku zboží do režimu tranzitu nepropustí. Samozřejmě to neřekl takto otevřeně nám, ale jen řidiči kamionu, mezi čtyřma očima. Ovšem v okamžiku, kdy jsme věc začali řešit s cel- ním ředitelstvím v Bratislavě, najednou šlo všechno jako po drátkách... Připouštím, že podobných lidí je dost i směrem na Západ. Ovšem nikdo mi nevyvrátí přesvědčení, že čím více na východ, resp. jihovýchod, tím více fiktivních problémů - a také reálných rukou, natažených pro bakšiš!

Abych ale tak nekompromisně nezavrhoval Východ - byl jsem pracovně několikrát v Bělorusku, Polsko jsem procestoval také křížem-krážem, samozřejmě celé Slovensko a směrem na jihovýchod jsem se zastavil u tureckých, případně řeckých hranic. Musím trochu upravit své předchozí tvrzení, a sice v tom, že pokud jsem se setkal s obyčejnými lidmi, směrem na východ naopak roste jejich srdečnost a pohostinnost. Ovšem - nedej Bůh, že došlo k situaci, kdy jste cokoliv potřebovali od úřadů. Potom i ten nejmenší a naprosto bezvýznamný úředník se vám ze všeho nejdřív díval do ruky, jestli v ní máte balíček cigaret, nebo aspoň menší bankovku. Bohužel - úředník bezvýznamný (a většinou v nepřímé úměře k velikosti funkce i hloupý a arogantní), ovšem měl něco, co jste potřebovali, a sice - úřední razítko. A že si směrem na Východ na razítka potrpí, tentokrát v přímé úměře - čím víc na Východ, tím víc razítek - o tom snad se mnou polemizovat nebudete; s tím se nepochybně setkal každý, kdo tam byl.

Tomáš také procestoval Evropu křížem krážem za volantem malých i velkých náklaďáků a kamionů, svět šoférů poznal i z druhé strany - jako technik několika dopravních firem a dokonce řadu let pracoval jako externí redaktor pro motoristické časopisy, jako Svět motorů, nebo redaktor magazínu Flotila, pro který testoval nejnovější typy luxusních vozů na našem trhu. V současné době učí šoférská embrya, jak se mají stát skutečně profesionálními řidiči J...

Martin sice procestoval zatím "jen" Itálii a část Maďarska, ale má jiné, už uvedené přednosti, pro které je do našeho týmu jako ušitý na míru J...

Příště se vám pokusím předestřít - alespoň v základních bodech - kudy předběžně budeme plánovat trasu naší expedice.

*) pidimetr je jednotka, odvozená z metrické soustavy, přičemž 1 pm = 0,0025 m a navíc se jedná o jednotku velmi dynamickou, podléhající aktuálním vlivům a potřebám. Pidimetr vznikl pro potřebu expedice a nelze ji používat pro technické účely mimo tým této expedice - tedy za předpokladu, že ji používat nechcete. V opačném případě šíření této jednotky vítáme, ovšem odpovědnost za vzniklé následky nepřebíráme.
_____________________________________________________
reklama:
"Pražská továrna na automobily" - Praga
http://www.praga.cz/